Historie, památky a zajímavosti Mrákotína a okolí

Mrákotín, městečko s necelými 1000 obyvateli, se rozkládá v jihozápadním koutě Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce 556 metrů, asi 7 km západně od města Telč, na silnici vedoucí z Českých Budějovic a Jindřichova Hradce do Třebíče a Brna. Katastrální území obce o rozloze 1872 ha zasahuje až na vrchol Javořice.

Znak obce Mrákotín První písemná zmínka o Mrákotíně pochází z roku 1385. Předpokládá se ale, že ves vznikla již ve 12. století. Původně náležela k hradu Šternberku (také Štamberku), který byl ve druhé polovině 14. století zeměpanským majetkem, později k panství telčskému. Nelze doložit, kdy byl Mrákotín povýšen na městečko, ovšem na nejstarší dochované pečeti z roku 1569 je již jako městečko uváděn. Jednoznačný doklad představuje až privilegium císaře Leopolda I. z roku 1684, jímž uděluje městečku Mrákotín právo dvou výročních trhů. Předlohou k dnes používanému znaku se stala novější pečeť z roku 1768: v horním červeném poli je bílé paroží se stříbrným klínem uprostřed, v dolní části je zlatá růže v modrém poli. Paroží je symbolem rodu Podstatských z Lichtensteina, pětilistá růže pak upomíná na pány z Hradce.

Pro Mrákotín a jeho rozkvět má již mnoho let velký význam kamenictví a těžba kvalitní drobnozrnné mrákotínské žuly, používané ve stavebnictví, při stavbách reprezentačních budov a k zhotovování náhrobků.
Proslul zejména monolit z mrákotínské žuly, umístěný na 3. nádvoří Pražského hradu (110 tun těžký, 15,6 metru dlouhý, 195 cm široký obelisk). O mistrovství starých kameníků svědčí i např. dvě kamenné kašny z 18. století, postavené v centru obce. Těžba žuly je spolu se zemědělstvím typickým odvětvím pro oblast mrákotínska a znamená pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo.

Krajinu kolem Mrákotína tvoří pestré společenství polí, lesů, luk a rybníků, které díky mnoha vyhlídkovým místům zanechají v každém návštěvníkovi nezapomenutelné dojmy. Ubytovací a restaurační služby lze využívat po celý rok. V zimním období je nabídka rekreačních možností obohacena provozem lyžařského vleku.

Mrákotín je také rodištěm malíře a grafika Františka Bílkovského, narozeného roku 1909. Bílkovský maloval hlavně koně a krajinu na Vysočině. Zemřel v roce 1998 v Brně, pochován byl v Mrákotíně.

Mrákotín

[<] Farní kostel sv. Jiljí - původně gotická stavba ze 14. století, v letech 1806-1807 byl kostel klasicistně přestavěn. Původní presbyterium se stalo boční kaplí, takže nová osa kostela míří k severu.

[>] Hřbitovní kaple sv. Františka Serafínského byla vybudována v roce 1841.

[<] Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na volném prostranství před kostelem a je z roku 1762. Kolem sochy byl roku 1879 zbudována zahrádka a na památku stříbrné svatby Františka Josefa I. byly kolem zahrádky nasazeny lípy, které tam stojí dodnes.

[>] Socha sv. Jana Křtitele z roku 1743 stojí na rozcestí u "Zájezdku".

V centru obce stojí dvě kašny:
[<] "horní" kašna byla zřízena roku 1770,
[>] "dolní" kašna je z roku 1813, v roce 2001 byla kompletně zrestaurována.

Okolí

Osada Dobrá Voda je oblíbené letovisko v jižní části Jihlavských vrchů. Jak už sám název napovídá, původně zde byly malé lázně, založené počátkem 17. století při sirnato-železitém prameni. O jejich vznik se zasloužil Jáchym Slavata, podle něhož se jim původně říkalo Lázně Jáchymovy. Zpočátku se zdejší minerální voda používala jen ke studeným koupelím, od roku 1645 však byly v provozu lázně s ohřívanou vodou. Později lázně zanikly a osada se změnila na letovisko, cíl turistických výletů obyvatel z okolí. Na Dobré Vodě se v 16. století těžilo stříbro. Největšího rozkvětu dosáhly zdejší doly za pána Zachariáše z Hradce. Koncem 17. století však důlní práce ustaly a ani pozdější pokusy o jejich obnovení nebyly úspěšné.
Kostelík sv. Jáchyma nad Dobrou Vodou byl vystavěn v raně barokním stylu roku 1682. Podle místní tradice byl postaven přímo nad štolami a šachtami v nitru kopce a vyústění větrací šachty bylo přímo pod oltářem.

Praskolesy jsou malá obec, ležící mezi rybníky a zbytky rašelinišť s typickými selskými statky a památnými lipami na návsi.

Památná dutá lípa v Praskolesích je stará asi 800 let. Obvod jejího kmene měří 10,5 m a do dutiny v jejím kmeni se údajně vejde až 12 osob. Dříve lípa sloužila jako zvonice. Nedávno byla zvonice v dutině lípy zrekonstruována.