Historie, památky a zajímavosti Mrákotína a okolí
Mrákotín, městečko s necelými 1000 obyvateli, se rozkládá v jihozápadním koutě Českomoravské vrchoviny,
v nadmořské výšce 556 metrů, asi 7 km západně od města Telč, na silnici vedoucí z
Českých Budějovic a Jindřichova Hradce do Třebíče a Brna. Katastrální území obce o rozloze 1872 ha zasahuje až na vrchol
Javořice.
První písemná zmínka o Mrákotíně pochází z roku 1385.
Předpokládá se ale, že ves vznikla již ve 12. století.
Původně náležela k hradu Šternberku (také Štamberku), který byl ve druhé
polovině 14. století zeměpanským majetkem, později k panství telčskému. Nelze
doložit, kdy byl Mrákotín povýšen na městečko, ovšem na nejstarší dochované
pečeti z roku 1569 je již jako městečko uváděn. Jednoznačný doklad
představuje až privilegium císaře Leopolda I. z roku 1684, jímž uděluje
městečku Mrákotín právo dvou výročních trhů. Předlohou k dnes používanému
znaku se stala novější pečeť z roku 1768: v horním červeném poli je bílé
paroží se stříbrným klínem uprostřed, v dolní části je zlatá růže v modrém
poli. Paroží je symbolem rodu Podstatských z Lichtensteina,
pětilistá růže pak upomíná na pány z Hradce.
Pro Mrákotín a jeho rozkvět má již mnoho let velký význam kamenictví a těžba
kvalitní drobnozrnné mrákotínské žuly, používané ve stavebnictví, při stavbách
reprezentačních budov a k zhotovování náhrobků.
Proslul zejména
monolit
z mrákotínské žuly, umístěný na 3. nádvoří Pražského hradu (110 tun těžký, 15,6
metru dlouhý, 195 cm široký obelisk). O mistrovství starých kameníků svědčí i např.
dvě kamenné kašny z 18. století, postavené v centru obce. Těžba žuly je spolu se
zemědělstvím typickým odvětvím pro oblast mrákotínska a znamená
pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo.
Krajinu kolem Mrákotína tvoří pestré společenství polí, lesů, luk a
rybníků, které díky mnoha vyhlídkovým místům zanechají v každém návštěvníkovi
nezapomenutelné dojmy. Ubytovací a restaurační služby lze využívat po celý
rok. V zimním období je nabídka rekreačních možností obohacena provozem
lyžařského vleku.
Mrákotín je také rodištěm malíře a grafika Františka Bílkovského,
narozeného roku 1909. Bílkovský maloval hlavně koně a krajinu na Vysočině.
Zemřel v roce 1998 v Brně, pochován byl v Mrákotíně.
Mrákotín
[<] Farní kostel sv. Jiljí - původně gotická stavba ze 14.
století, v letech 1806-1807 byl kostel klasicistně přestavěn. Původní
presbyterium se stalo boční kaplí, takže nová osa kostela míří k severu.
[>] Hřbitovní kaple sv. Františka Serafínského byla vybudována
v roce 1841.
[<] Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na volném prostranství
před kostelem a je z roku 1762. Kolem sochy byl roku 1879 zbudována zahrádka
a na památku stříbrné svatby Františka Josefa I. byly kolem zahrádky nasazeny
lípy, které tam stojí dodnes.
[>] Socha sv. Jana Křtitele z roku 1743 stojí na rozcestí
u "Zájezdku".
V centru obce stojí dvě kašny:
[<] "horní" kašna byla zřízena roku 1770,
[>] "dolní" kašna je z roku 1813, v roce 2001 byla kompletně
zrestaurována.
Okolí
Osada Dobrá Voda je oblíbené letovisko v jižní části Jihlavských vrchů.
Jak už sám název napovídá, původně zde byly malé lázně, založené počátkem
17. století při sirnato-železitém prameni. O jejich vznik se zasloužil Jáchym
Slavata, podle něhož se jim původně říkalo Lázně Jáchymovy. Zpočátku se
zdejší minerální voda používala jen ke studeným koupelím, od roku 1645 však
byly v provozu lázně s ohřívanou vodou. Později lázně zanikly a osada se
změnila na letovisko, cíl turistických výletů obyvatel z okolí. Na Dobré
Vodě se v 16. století těžilo stříbro. Největšího rozkvětu dosáhly
zdejší doly za pána Zachariáše z Hradce. Koncem 17. století však důlní práce
ustaly a ani pozdější pokusy o jejich obnovení nebyly úspěšné.
Kostelík sv. Jáchyma nad Dobrou Vodou byl vystavěn v raně barokním
stylu roku 1682.
Podle místní tradice byl postaven přímo nad štolami a šachtami v nitru kopce a vyústění větrací šachty bylo přímo pod oltářem.
Praskolesy jsou malá obec, ležící mezi rybníky a zbytky rašelinišť
s typickými selskými statky a památnými lipami na návsi.
Památná dutá lípa v Praskolesích je stará asi 800 let. Obvod jejího
kmene měří 10,5 m a do dutiny v jejím kmeni se údajně vejde až 12 osob. Dříve
lípa sloužila jako zvonice. Nedávno byla zvonice v dutině lípy zrekonstruována.
·
|